"Vyhaslý" radionuklid

Anonym Tisyhyp27.11.2019 12:24 Nahlásit
V učebnicích stojí běžně, že "po uplynutí době odpovídající 10násobku poločasu rozpadu" je prvek, co se radioaktivity týče, již prakticky vyhaslý. Nerozumím tomu - nezáleží náhodou na počátečním vstupním množství jader - čili při (např.) milionových počtech atomů v čase t = 0 - nebude 1024tina z původního milionu stále ještě dostatečně velký počet nerozadlých jader a čili nebude vzorek ještě "vyhaslý" ?
Moc děkuji pomocníkům !

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek27.11.2019 14:17 Nahlásit
To je otázkou, co se myslá termínem "vyhaslý". Z původního množství zbude 1/1024.
Cenobita.27.11.2019 14:19 Nahlásit
Člověk je vyhaslý už např. po 90 až 100 letech. Je tedy otázka dohody se domluvit, za jakých podmínek je možné považovat něco za vyhaslé.
Anonym Hasogep27.11.2019 15:25 Nahlásit
Ano, je to jen otázka konvence. Pokud si řekneme, že koncentrace 0,1% je hranicí vyhaslosti, pak ano, je vyhaslý. Nezapomeňme ale, že jeho aktivita může být na podstatně vyšší úrovni než 0,1%, záleží na konkrétním izotopu a příslušné rozpadové řadě.
Milion částic je ovšem dost nepatrný vzorek (100x100x100 částic). Uvažujeme-li vzdálenost mezi atomy řádu desetin nm, pak by takový vzorek měl rozměry řádově desítky nm (neboli setiny µm) a neviděli bychom ho ani pod tím nejsilnějším optickým mikroskopem.
Anonym Tisyhyp27.11.2019 17:56 Nahlásit
Ad desetiny nm - no právě. Proto je "vyhaslost" vzorku po oné zadané uplynulé době přeci naprostý nesmysl, ne ? A není to jen slovíčkaření, ale faktický nesmysl.
Anonym Tisyhyp27.11.2019 17:57 Nahlásit
Mezek - také tu vyhaslost definují, že "jeho aktivita je prakticky nulová" - což je ale pořád stejný nesmysl - nikoliv ?
Anonym Xydygew27.11.2019 21:12 Nahlásit
Pozor, i když se rozpadne prakticky všechen původní izotop, aktivita vzorku nemusí být "prakticky nulová". Produkty rozpadu jsou velmi často zase aktivní, jejich produkty také atd. Navíc původní vzorek mohl být třeba beta zářič, zatímco další produkty jsou třeba alfa a gama zářiče. Zásadní roli v tom hrají i poločasy rozpadů jak prvního izotopu, tak všech dětiček v rozpadové řadě.

Pokud bychom chtěli vyhaslost definovat okamžikem, až se rozpadnou všechny atomy, pak by taková definice neměla žádný smysl. Nikdo neumí předpovědět, kdy se rozpadne konkrétní atom. Umíme určit pravděpodobnost rozpadu v libovolném časovém úseku. Pokud vám ale položím na stůl atom radionuklidu, bez ohledu na jeho poločas nemohu s jistotou říct, jestli se rozpadne během setiny vteřiny nebo nerozpadne ani za miliardu let.

Pravděpodonnostní charakter rozpadu umožňuje vyhaslost definovat pouze jako zlomek obrovského množství částic a je jen na nás, jestli to bude desetina nebo kvadrilóntina.


Mimochodem, rozměr desetiny nm je jen jinak vyjádřeno 1000000 částic a s procentem rozpadlých jader to nemá nic společného.
Přidat komentář do diskuze ▾