Kahan - hoření plynu

thriller31.07.2013 15:30 Nahlásit
Spálí se vždy všechen plyn v kahanu, nebo se dá očekávat, že nějaké malé množství plynu unikne skrz plamen?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.31.07.2013 15:55 (Upr. 31.07.2013 15:56) Nahlásit
Nic není stoprocentní vždy něco unikne - např. saze - jsou neshořelý uhlík. Nicméně spalování plynu je vždy skoro dokonalé.
thriller31.07.2013 17:40 Nahlásit
A co kdybych výrazně zvýšil tlak plynu jdoucího do kahanu. Ten by z kahanu proudil tak rychle, že by plamen měl délku třeba 1 metr. I tak myslíš, že by shořel skoro všechen plyn?
Cenobita.31.07.2013 18:55 Nahlásit
Právě naopak docházelo by k nedokonalému spalování - nadbytek plynu. K dokonalejšímu spalování je nutný např. kyslík - tedy zvýšit množství vzduchu případně přímo kyslíku (jako autogen - acetylenový hořák)
Mezek31.07.2013 19:27 Nahlásit
Proto mají laboratorní kahany regulaci přisávaného vzduchu. Při nedostatku vzduchu vzniká CO a část plynu se nespálí, mohou vznikat i saze. Při příliš velkém nadbytku vzduchu klesá teplota plamene, mohou vznikat i oxidy dusíku.
Délka plamene nezávisí jen na výtokové rychlosti plynu, ale především na jeho množství a přebytku vzduchu. Výtoková rychlost plynu z hořáku musí být maximálně rovná rychlosti hoření, jinak se plamen od hořáku odtrhne a může zhasnout.
L.Sarb31.07.2013 20:06 Nahlásit
Žádný plyn neuniká skrze plamen nespálený, vždy dojde k chemické reakci v celém objemu, byť nemusí jít o dokonalé spalování, ale výsledné plyny budou mít odlišné chemické složení.

Není tady zmíněno přisávání vzduchu přímo plamenem.

Nespálené palivo může unikat skrze plamen pouze u hořáků na kapalinu nebo prachové částice.
Cenobita.31.07.2013 21:29 (Upr. 31.07.2013 21:35) Nahlásit
L.Sarb: nelze vyloučit, že nějaké množství plynu zůstane nespáleno (viz popis co napsal Mezek)

Při tzv. nedokonalém spalování vzniká jedovatý CO - jistě jste všichni slyšeli, že se jím sem tam někdo otráví (např. při vysokých teplotách nefunguje správně komínový efekt).
L.Sarb31.07.2013 21:54 (Upr. 31.07.2013 21:56) Nahlásit
Otázka zní (jak ji chápu) zda plynu unikne skrz plamen, nikoli zda dojde k dokonalému spálení. A to co tam Mezek nepíše je vliv sekundárního vzduchu, který úniku zabrání i při nedostatku kyslíku z primárního přisávání. Tvary, teploty, stupeň nasycení (oxidační/ redukční plamen), jsou v technické literatuře dobře popsány a rozkresleny.
Např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bunsen%C5%AFv_kahan daný obrázek zobrazuje regulaci jak ji popisuje Mezek, ale také to co tam není psáno, tj. zleva je redukční plamen, vpravo oxidační.
Kdyby tomu tak nebylo, tak si z bezpečnostního hlediska musíš dělat starost nejen se spalinami, ale i se zbytkovým nespáleným palivem (plynem).
Cenobita.31.07.2013 23:43 Nahlásit
Složení zemního plynu:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemn%C3%AD_plyn

Oxid Uhličitý CO2 0-8%

Ten CO2 projde plamenem prakticky bezezměny - tím je dána odpověď na otázku "nějaké malé množství plynu unikne skrz plamen" - ano je to jedna ze součástí zemního plynu jako směsi - tedy CO2
L.Sarb01.08.2013 08:02 Nahlásit
Inertní příměsi, to ano, to mne nenapadlo. :-)
thriller01.08.2013 10:51 Nahlásit
Děkuji všem za odpovědi, velmi jste mi pomohli.
L.Sarb01.08.2013 13:14 (Upr. 01.08.2013 13:17) Nahlásit
Jedna věc je že se něco děje, druhá pak proč se to děje.
Hoření je oxidační exotermický děj (chemická reakce). Plamen je oblast, poměrně ostře ohraničená, kde k reakci dochází. Ačkoli chemické rovnice jsou popsány, tak vlastní mechanismus se špatně hledá. Když sáhnu k k příbuznému ději - explozivnímu hoření,(výbuch), tak tam se uvádí, že : Ve většině případů je tento jev spojen s oxidací explodujících látek, ale může se jednat i o pouhý samovolný rozpad molekuly explodující sloučeniny.
Z toho (bez záruky) dovodím, že se molekuly plynu vstupem do reakční zóny (plamene) se rozpadnou.

Hoří pouze plyny : Nejlépe hoří hořlaviny v plynném skupenství. U kapalin je nutné, aby se nejprve z jejich povrchu vypařily hořlavé páry, které ve směsi se vzduchem hoří. V tuhém skupenství probíhají oxidační reakce na rozhraní fází, kde hoří plynné produkty uvolněné z tuhé hořlaviny a vzniklé jejím rozkladem.
Anonym Pareqah02.08.2013 23:55 Nahlásit
Pokud hoří pouze plyny, jak si tedy mám vysvětlit hoření některých kovů? Např. cer stačí na vzduchu ohřát na cca 150°C a krásně hoří, přitom jeho teplota varu, při které by mohly vznikat jeho páry, dosahuje hodnoty skoro 3500°C. Při těch 150°C určitě žádný plynný cer nevznikne, co tam tedy hoří?
Mezek03.08.2013 09:55 Nahlásit
Pevné látky nehoří plamenem, jen při hoření žhnou a mohou z nich odletovat drobné částice jako jiskry. Pokud vzniká plamen, může jít o hoření nedokonale spálené pevné látky. Běžným příkladem může být modrý plamen nad žhnoucím koksem nebo dřevěným uhlím, který vzniká hořením CO, vznikajícího nedokonalým spálením žhnoucího uhlí. Ale tady se vedla diskuze o plamenu. Hoření pevné látky není nutně podmíněno vznikem plamene. Pevné látky mohou být spalovány v plameni jen ve velmi rozptýlené formě - na příklad mleté uhlí v elektrárenských kotlech. Podobně to platí i o kapalinách.
Přidat komentář do diskuze ▾