Proč má minuta 60 sekund?
Odpovědi
Diskuze
1/1 hodiny = 60 minut
1/2 hodiny = 30 minut
1/3 hodiny = 20 minut
1/4 hodiny = 15 minut
1/5 hodiny = 12 minut
1/6 hodiny = 10 minut
1/10 hodiny = 6 minut
1/12 hodiny = 5 minut
1/15 hodiny = 4 minuty
1/20 hodiny = 3 minuty
1/30 hodiny = 2 minuty
1/60 hodiny = 1 minuta
Tolik racionálních zlomků (a hlavně kmenových zlomků) by v desítkové soustavě vytvořit nešlo.
Dědictví počítání v násobcích šedesáti či dělení kruhu na 360° nám zanechala nejstarší lidská civilizace - Sumerové. Ti používali tzv. sexagesimální číselnou soustavu. Jejím základem je počet 60. Tento vynález našich prapředků byl natolik geniální, že jej někteří badatelé považují za dar bohů či mimozemských civilizací.
Již řecký matematik Theón Alexandrijský (335-405 n. l.) se snažil odpovědět na otázku, proč Babyloňané resp. jejich předchůdci používali šedesátkovou[c] soustavu. Podle něj bylo důvodem to, že 60 je nejmenším číslem beze zbytku dělitelným 1, 2, 3, 4 a 5.
Dobře dělitelná je však například číslice 12. Přesto však žádná civilizace nepracovala s dvanáctkovou číselnou soustavou. Stačilo pracovat s mírami na základě počtu 12. Například dříve u nás používaný tucet znamenal 12 kusů. Jedním z důvodů používání tuctu byla možnost jednoduchého dělení na polovinu, třetiny i čtvrtiny.
Více: http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2007100001
Až po roce 1000 iránský vědec, mj. astronom, Abu Rayhan al-Biruni vymyslel dělení na 60 minut (podobně jako u úhlů). Tipl bych si, že ho k tomu vedlo snadné aplikování celočíselných zlomků - snadno se daly vyjádřit půlhodiny, čtvrthodiny, třetiny, šestiny, atd. hodiny. Například za 1min se nebeská báň otočí o 15´, za 4 min o 1° atd.
"Lebo ľudia si povedali..." To si překládám jako, "lidé se rozhodli".
Lidé se rozhodují dle racionálních důvodů, a ty lze zpětně i dohledat.
__________________________________________________________
Wiky říká tohle:
Etymologie
Název jednotky je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny – latinsky pars minuta secunda. (Minuta tak byla pars minuta prima – „první malá část“; ve středověku (Aliboron, Roger Bacon) se používala ještě další šedesátinné dělení např. tercie (pars minuta tertia)[6] či kvarta,[7] ale dnes se už sekunda v SI dělí pouze desetinně; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo (ač neužívané), např. v polštině tercja, kwarta či v arabštině ثالثة). Podle tohoto vzoru bylo v 19. století vytvořeno i nové české synonymum vteřina (podrobněji v příslušném článku), které se v jiných jazycích nevyskytuje.
V historii neměly hodyna dne ani stejnou délku. Viz Pražský orloj - Hodiny nestejné, babylónské neboli temporální http://www.pf.jcu.cz/cabri/examples/orloj-cifernik.htm
Den také nezačínal vždy o půlnoci, v důledku toho slavíme narozeniny, jmeniny a třeba i Štědrý večer, v předvečer události. Dle keltského kalendáře totiž nový den začíná se západem slunce. Tak slavíme dle převzatého zvyku, na začátku keltského dne.
K tomu aby vteřina/sekunda byla tím časovým údajem, jak jej chápeme my. Je třeba mít ji čím změřít (staré hodiny neměly vteřinovou ručičku). A klepsydrou se těžko měří. :-)
Také je třeba mít ujednocenou délku dne a hodin.