Co mám dělat, když už delší dobu nevidím smysl života?
Co mám dělat, když už delší dobu nevidím smysl života? Začalo to asi tím, že jsem byl špatně zamilovaný do jedné holky po dobu rok a půl. Teď už se mi nelíbí, přes to jsem se přenesl. Nyní jsme s ní dobří kamarádi. Kvůli ní jsem se i řezal a začal kouřit. (teď nekouřím a jsem abstinent) Jsem dyslektik a dysgrafik, takže ve škole jsem neměl nejlepší výsledky a sám jsem si podvědomě vnušil že smysl života je se dobře učit dobře vystudovat a mít dobrou práci manželku děti. Známky mám o hodně lepší, a snažil jsem se tento půl rok velice hodně. Všichni ale říkají, že to prostě nezvládnu na školu se nedostanu, že se neumím učit, a sám si to už myslím, protože velice pomalu čtu a píšu... moje sestra 13ti letá píše rychleji. Říkají mi to kamarádi, i když ze srandy, ale já, i přes to že to vím, tak to beru nějak k srdci, i rodiče to říkají, asi abych se víc učil. Já chodin neustále na konzultační hodiny ráno před školou, protože po škole nemám čas. Chodim na plavání, češtinu, angličtinu, taneční (skončil jsem 2. Ročník půjdu do 3.), klasickou kresbu a housle. Mám prostě pocit, že nic neumím... a stejně budu všem na obtíž. Já jsem spíše introvert a romantický (trochu samotářský) typ. A k tomu všemu jsem se zamiloval do holky, co je o 2 a půl roků starší a má kluka co mu je 25. A nejlepší kámuška má zase problémy se svým klukem a já jí s tim musím pomáhat... protože má asi jen mě, kamaráda... A chci se v 18ti odstěhovat, protože to někdy už neunáším doma... mám 2 mladší sestry co do mě pořád šťouchají a rodiče mě ze všeho viní... a nevím jak si vydělám na byt. Teď žiju jen v naději, že vše bude lepší a vím, že některým lidem na mě záleží, tak jim nechci ublížit. Ale držím se jen tak tak na tenkým vlase. Poraďte prosím co mám dělat? A jaký je smysl života? (je mi 17)
Předem, všem kdo mi poradí Děkuji! A hlavně těm co se tím prokousali!
Předem, všem kdo mi poradí Děkuji! A hlavně těm co se tím prokousali!
Odpovědi
Diskuze
Co se ostatního týče, myslím, že do sebe pleteš dvě odlišné věci - úspěch a štěstí. I když to není moc moderní říkat, jsou to hodně odlišné kategorie. Zjednodušeně řečeno, úspěch je o tvém vztahu k okolnímu materiálnímu světu, štěstí o tvém intimním vztahu k sobě samému a svým blízkým.
Ohledně vztahu k dívkám bych ti doporučil se spíš pozvolna sblížit s nějakou, které se líbíš, než lámat nějakou, která se ti zdá atraktivní. Jenže to nemá smysl ti povídat, jednak je to téma na celou knihu, a druhak tvé hormony jsou určitě mnohem silnější, než má slova :-). Ostatně, každý si musí hledat svou cestu sám, udělat si své chyby.
Mimochodem, jestli máš problém i se sestrami, zkus se zamyslet nad tím, jaká děvčata uvnitř jsou. Jsou jiná, ne lepší, ne horší, prostě jiná. Nemá smysl se dohadovat, jestli lépe vidíme pravým, nebo levým okem, nejlépe vnímáme perspektivu oběma současně. Proto je muž mužem až tehdy, až do sebe pojme i ženu, bez výhrad, celou, takovou, jaká je. Přeji hodně štěstí :-)
Jestli píšeš upřímně, což se mi tedy v 10. a 11. řádku moc nezdálo :))).
Jsi aktivní, činorodý, velký rozptyl, spousta zájmů, to je pěkné. Neznám moc mladých lidí, kteří by dneska měli víc než jednoho koníčka, mnozí ani to.
Střídání pocitově úspěšných/mizernějších období je klasické, z toho si nic nedělej.
Kvůli dys obtížím se taky nestrachuj, prostě se snaž a dál se uvidí. Dnes je to hodně rozšířená obtíž a procentuelně jako by stále stoupala, mělo by se s ní počítat na všech typech škol i na VŠ. Nikdo nemůže říct dopředu, co se Ti nemůže povést, to je nesmysl. Zkoušej, co Tě zajímá, kdyby se to nepovedlo, povede se něco jiného.
A s tím smyslem - život má tolik smyslů, kolik si jich pro sebe dokážeš najít.
Mění se s věkem, přicházejí postupně. Nezapomínej na radost, uvolnění, pohodu, kamarády :-)
to co jsem si přečetl rozhodně není nářek zoufalce, ale postesk činorodého člověka, který ví kam chce, je aktivní jen je trochu zmatený. To je ale člověk mnohdy ve 40, natož v 17, kdy na to má nárok.
Máš hodně cílů. Co takhle si je všechny sepsat a roztřídit na ty dlouhodobé - co k nim směřuješ, ale musíš ještě něco zvládnout a na ty krátkodobé - co můžeš docílit nyní. Koukni na to, co je pro tebe nyní důležité. Co děláš pro to, abys toho dosáhl a co ještě pro to můžeš udělat. Jakmile zvládneš nějaký jednoduchý cíl, bude ti lépe. Všechno má své řešení, dříve nebo později. Pokud je pravda co píšeš, tak vzhledem ke tvým aktivitám, patříš mezi hrstku lidí, kteří chtějí a dělají. Úspěšní lidé jsou charakterističtí tím, že hodně dělají a něco málo jim z toho nakonec vyjde :-) a to je ten úspěch. Držím palce.
Znám jednoho paleontologa, který leze po skalách a v zimě po ledopádech, vyučuje horolezectví a do hospůdky zajde s přáteli též.
Nelze házet všechny co se v hospodě vyskytují do jednoho pytle.
Co vidím jako nedostatečné je to, jak píšeš, že nemáš moc kamarádů. Myslím že jsi ve věku, kdy si potřebuješ o svých problémech popovídat ne jenom s rodiči. Potom bych chápala tvé jakési osamocení a větu "Co pak?" Tady sám vidíš, že existuje jakési komunikační prázdno. S tím by si měl něco udělat. Je mi jasné že násilně se to nedá moc zvládnout, ale pokud tě nějací známí nebo kamarádi někam pozvou, měl by si jít. Neříkej že chodí jen do hospody. Navíc pokud jsi půjdou třeba zakopat a potom do hospody - panebože proč ne, vždyť ten zápas se musí probrat!! :-)
Jsi také ve věku počátečních seznamovaní a lásek, až budeš mít holku která tě bude také milovat, tak mít "divné" myšlenky nebudeš.
Ovšem z tvého psaní jsem vyrozuměla že se těžko smiřuješ s rozchody. No...každému je těžko. A dívek na světě je. Jedna lepší než druhá :-)
Vím jak to myslíš. Přirozené je ale pro jakéhokoliv živočicha přežít. A také co nejlépe. Klást si otázky proč to dělat, co z toho je, jaký to má smysl... No přece pro radost sobě a pro radost druhých :-)
jinak díky... docela mi pomáhá to co píšeš...
Tak to máme doma podobné. Manžel který přijde večer domů, pustí si zprávy tak mi také naznačuje "buď zticha" anebo mé mluvení nevnímá a neodpovídá. Zjistila jsem, že si s ním nejvíce popovídám když máme návštěvu :-)
Ale protože mi to je spíše k smíchu tak to neberu jako újmu. Nejsem na něm společensky závislá, když si nepopovídám s ním tak s někým jiným. Člověk by měl být otevřený lidem.
Připadá mi, že těch aktivit máš tolik, že na kamarády nemáš vůbec čas. Obávám se jedné věci, aby jsi se někdy nezačal chovat jak utržený ze řetězu až budeš mít možnost. Připadá mi že jsi schopný jít z extrému do extrému (promiň). Ten příběh dole je nadsazený, tak ho tak prosím ber.
Mluvím ze zkušenosti, ale ne s mými dětmi naštěstí ale s jejich kamarády. Např. spolužačka mé dcery tehdy s ní šla (asi v 17 letech) na koncert kousek od bydliště. Rodiče jí to mimořádně dovolili. Prostředí mladých lidí se jí tak zalíbilo, že pak chodila i bez dovolení ven (rodiče ji předtím drželi hodně zkrátka). Její tatínek mi potom zvonil u dveří a obviňoval mne že za to mohu já a moje dcera. Byla z toho taková aféra, že si stěžoval i ve škole třídní a ředitelce. Tenkrát jsem se sním tak strašlivě pohádala. Přitom ani nebyly bůhvíjaké přítekyně.
Ve škole jsem vše vysvětlila, měli ho potom za blázna.
Pocit marnosti není dobrý, otevři se lidem nebo se aspoň snaž. V tom je myslím tvůj problém... Ale když nad tím přemýšlím tak mi po chvíli také není dobře se přiznám :-))
Ale to nevadí že jste si povídali o nezajímavých věcech :-) Tady jde o sounáležitost lidí, přátel, kamarádů, spolužáků. A z toho máš, jak píšeš, dobrý pocit.
Nejvíc si popovídá člověk o zajímavých věcech v menším počtu lidí (moje zkušenost je tak 3-4. Pokud je těch lidí víc, tak to ani nelze, to by už byla od dotyčného přednáška :-))
Jsi chytrý a vnímavý kluk. Pochopil jsi co jsem ti mými písmenky chtěla říct. Třeba nemám pravdu a vše je jinak... ale myslím že ne :-)
Mám za tebe radost a držím ti palečky.....
(...nechceš si dát nějaký nick? Je to pak aspoň trochu jiné, než když si píšu s číslem, ačkoli Ty jsi určitě pěkné číslo :))
Sváteční dny ještě běží, ať už s námi, či jen kolem nás, tak ať jsou pro Tebe vlídné a přínosné a ať Ti v Novém roce neuteče nic podstatného, co Ti už teď běží naproti :-)))))
No, abych ti pravdu řekla, tak mám pocit, že tě možná vnímá dost povšechně. Já tě nebudu chlácholit nějakou nadějí, ale ani nemohu posoudit jak to může dopadnout v budoucnu.
Je fakt, že jsem ještě v tomto věku vnímala o rok mladšího kluka jako dost věkový rozdíl. S přibývajícím věkem se to smazalo, samozřejmě. Tím ti nechci říct, že nemáš žádnou naději, ale myslím že je dost nízká. V tomto věku jsem koukala po starších.
Ovšem nevím jestli nevypadáš věkově na víc, nevím jak tě ona bere... těžko něco poradit. Jen to, že pokud nic nezkusíš tak nic nebude.
Preferovala jsem, když mi kluk řekl vše na rovinu, že se mu líbím, že by se se mnou chtěl sejít a byla jsem ráda, když ty prvotní schůzky organizoval on.
Je škoda, že není teplejší období, mohl bys jí pozvat na výlet třeba vlakem. Sám musíš vědět co máte v okolí zajímavého (proto jsem psala odkud jsi), jestli ráda chodí do kina, na koncerty, výstavy, diskotéky... to se s ní už můžeš domluvit pokud bude souhlasit. Najdi si napřed kde kdo hraje atd.
Zkus se neurazit a nesmutnit při odmítnutí, klidně to zkus po pár dnech znovu. Ale nedoporučovala bych ti roli prosebníčka, to dost odrazuje.
Měj svoji hrdost, budeš si sám sebe víc vážit.
A na jaké akce jezdí?
A o čem spolu mluvit? Já vím že je člověk nervózní a bojí se, že řekne nějakou kravinu. Ale věz, že u těch prvních randet to měl každý :-) S každým novým vztahem na tom budeš lépe a lépe. Na tu dobu si rád vzpomeneš... :-)
Tak nevím, jestli jsem ti vůbec nějak poradila... :-)
Ptát se můžeš na vše, otázky rozvinout podle jejich odpovědí. Nemusí být jedno téma. Animefestem můžeš začít (co se tam dělá) a pak skončit otázkami u "strýčka z druhého kolena" :-)). Ale na to už přijdeš sám...
Držím ti palečky.
Jistě víš, co znamená hranice 15 let. Pod tímto věkem je sexuální styk trestný.
(WitmenCz*seznam.cz)
Om Tat Sat
Růst se dá řešit, ale musí s Tebou někdo jít k doktorovi.
(A snaž se zlepšit, budeš se sám líp cítit.)
Dan Klas
I když je dotaz 6 let starý, tak jsis to mohl odpustit!
https://infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/8251H01/Umelecky-kovar-a-zamecnik-pasir
https://infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/4154H01/Podkovar-a-zemedelsky-kovar
Nebo si sežeň učebnice, podle kterých se na oboru učí (zavolej do školy, kup od nich starší učebnice), přečti si je a sháněj místo v nějaké kovárně jako pomocník, ať se to také naučíš děláním. Jestli jsi podnikavější, začni podnikat na sebe jako @Gyjeqyz.