Komplexní sloučeniny

Anonym42631930.05.2012 19:03 Nahlásit
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat. zda nevíte, co vznikne při reakcich:
Fe2(SO4)3+ K4/Fe(CN)6/
a
FeSO4.7H2O+ K3/Fe(CN)6
??
Děkuji moc =)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek30.05.2012 20:19 Nahlásit
V obou případech totéž - Berlínská modř. Jen podle způsobu přípravy bude mít složení mezi KFe[Fe(CN)6] a Fe4[Fe(CN)6]3. Každopádně reakcí Fe2+ a méněstálého komplexního aniontu hexakyanoželezitého dojde k oxidaci železnatého iontu na železitý, železitý iont v komplexním aniontu se redukuje na železnatý a vznikne nerozpustný komplex Fe(3+) a hexakyanoželeznatého aniontu. Ten může obsahovat i ionty K+. Původně platila představa, že existují dvě sloučeniny - Berlínská modř se složením nahoře a Turnbulova modř Fe3[Fe(CN)6]2. Teprve rengenografické zkoumání krystalků potvrdilo totožný komplexní aniont v obou případech.
Mezek31.05.2012 07:47 Nahlásit
Ještě bych dodal, že rengenografická zkoumání potvrdila následující pozorování:
Jako indikátor přítomnosti Fe(3+) se používá jeho reakce s SCN-, která dává krvavě červené zabarvení. Když tedy do roztoku červené krevní soli K3[Fe(CN)6] přidáme thiokyanatan, červené zbarvení se neobjeví, protože v roztoku nejsou volné Fe(3+), jsou maskovány v komplexním aniontu. Červené zbarvení nedávají ani ionty Fe(2+). Přídavkem Fe(2+) k roztoku červené krevní soli s přídavkem thiokyanatanu, se objeví červené zbarvení v důsledku oxidace Fe(2+)->Fe(3+), které poměrně rychle vymizí tak, jak jsou vzniklé ionty Fe(3+) vysráženy jako Berlínská modř. V tomto případě a při použití zředěných roztoků, by vznikala koloidní (t.zv. rozpustná) berlínská modř, která se složením blíží KFe[Fe(CN)6] v důsledku přítomnosti draselných iontů a malé aktuální koncentraci Fe(3+).
Přidat komentář do diskuze ▾