z čeho vznikl pojmenování dělat něco "o 106"???
proč zrovna o 106? Napadly mě jedině procenta...dělat něco na více než 100% ale nevím ....
Odpovědi
Diskuze
Odpověď:
Dobrý den, jako odpověď na Váš dotaz uvádíme citát z časopisu NAŠE ŘEČ, Listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého, vydávaných Českou akademií věd a umění z roku 1937, s. 282 :
"O STO ŠEST. Najíti původ nebo dokonce původce takovýchto rčení bývá velmi nesnadné a často zcela nemožné: čtenář Naší řeči má názorný doklad toho v anketě, která se před lety rozvinula kolem rčeni ´jsem z toho jelen´. Proto s povděkem otiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ó sto šest´podal pan řídící učitel v.V. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s mohutnou výhradou stran její konečné platnosti : "R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde "o sto šest", a některý z kolegů je brzo zanesl i do vtipů do Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé". Ověří-li se tao zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se běžná rčení běžnéé toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.
Připojujeme starší odpověď z našeho archivu, který nyní zčásti najdete na této adrese: http://old.ptejteseknihovny.cz/ .
Dobry den, nejste sama, koho zajima, jak vzniklo rceni "ostosest". Znamy jazykovedec Vlastimil Styblik se jiz v roce 1983 odvolava na casopis Nase rec, ktery "otiskl temer pred padesati lety dva pokusy o vyklad puvodu tohoto rceni. V 21.rocniku NR (1937) na str. 282 informuje redakce o tom, ze dostala od ridiciho ucitele v.v. Lad. Maleho z Pribrami zpravu, kde vysvetluje, jak vznikl uzus "o sto sest". Je to spojeno se sazkou dvou mladiku. Jeden z nich ziska divku, mel na to 106 dni. Zprava nebyla redakci prijata s plnou duverou.
Druhy vyklad byl uverejnen v 22. rocniku NR (1938). Pan prof. V. Kebrle se pokusil vylozit vznik rceni o sto sest takto: vybidnuti Pijme pivo, kdo s to jest! Zertem pouzito Pijme pivo o sto sest. Ani toto vysvetleni ale nebylo prijato s plnou duverou.
Snad nejvystiznejsi vyklad je zertovne nebo az posmesne volani sto - pet, sto - pet, ... za kulhajicim clovekem, ktery na sto doslapl zdravou nohou a na pet doslapl jen lehounce bolavou nohou. Vzpomina na to i z detstvi na Pribramsku V. Styblik, kdyz mnohokrat s natlucenymi koleny kulhal domu a slysel za sebou toto volani. A protoze rceni jsou zertovneho puvodu, pretvorilo se na sto sest, uhanel ostosest.
Nepatrne zvyseni normy sto - pet na sto - sest mohlo zertovne vystihovat zvysene usili.
Slovnik spisovneho jazyka ceskeho Praha: NCSAV, 1964, D.2, heslo o na str. 230 vyklada vyznam naseho rceni slovy - ve velke mire, mnoho, tuze. K tomu lze dodat, ze tohoto vyjadreni se obvykle uziva o cinnostech neprilis vaznych. O tom, ze puvod rceni ostoset je z sto - pet svedci i to, ze ve slovenstine maji shodna rceni ostosest a ostopat viz Cesko-slovensky slovnik, Bratislava: Veda, 1979, heslo o na str. 277 a heslo sto na str. 530.
je to odsud: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/o-sto-sest