15 reakcí
Namáš mít u autora místo "a" náhodou "o" ?
Pavlíku, proč hned být agresivní? Třeba měl neradostné dětství.
Pavle...no tak chodí sem i omladina,držme se pravidel slušného chování ju.Díky Pája.
No mohl jsem zvolit jiný příměr, uznávám, ale agresivní to snad nebylo. "Neradostné dětství" to je vynikající postřeh jak z učebnice diplomacie. Ale zase bychom tu omladinu (je-li jí ten kakot) měli trošku mět k tomu, aby příliš nenapínali naši, zejména Gandolfovu boží (dle Lidunky) trpělivost.
Zkusím si svou trpělivost už nějak ošetřit svépomocí. Nicméně, není nejjednodušší otázky, které nám nesedí, jednoduše ignorovat? Po internetu se obtížně vychovává. . .
Škoda, rodiče někdy nemají čas, tak bychom je trošku mohli, ne? Ne? No tak teda ne.
=-D krásné odpovědi, hned jsem poznala jak to s tím východem Slunce je=-)
Tak tedy poctivá úvaha: Nejkratší východ i západ je tam, kde slunce vychází (zapadá) kolmo k horizontu, tedy podle roční doby v místech mezi obratníkem raka a kozoroha. Naproti tomu nejdelší východ a západ slunce bych očekával severně od severního polárního kruhu a jižně od jižního polárního kruhu, tedy tam, kde je v podstatě půl roku den a půl roku noc. Tam si jak východ, tak západ slunce dává pěkně na čas.
To spočítat neumím, bylo by třeba definovat hranice počátku a konce východu slunce. A když den trvá šest měsíců, pak by bylo třeba cestu slunce po obloze rozdělit na úseky o délce rovné průměru slunce, tyto úseky spočítat a porovnat je s počtem 180 dnů, což je zhruba délka poloviny roku. A protože cesta slunce po obloze znamená urazit dráhu 180 úhlových stupňů a průměr slunce činí cca 3 úhlové stupně, tak bych typnul, že ten východ (západ) v polovině polárního dne může trvat asi tři dny.
No, Gandalfe, já si myslím, že je to trošku jinak, ale opradu jen trošku. Už 9.2. jsem na stejnou otázku ( v seznamu o hodně níž) odpověděl takto: nejrychleji vychází slunce na rovníku (doplňuji - a podle roční doby i o něco severněji či ižněji), proto i rozednvání či soumrak tam trvá velmi krátkou dobu. Zato přímo na severním nebo jižním pólu trvá východ slunce při jarní (podzimní) rovnodennosti celých 24 hodin. O den později už na celého půl roku nezapadá, i když zejména v prvních dnech opisuje jen malý kruh těsně nad obzorem. A tady jsi to řekl zcela přesně: trvá mu asi 3 dny (možná půlčtvrta) než při těch malých půlkruzích vyleze celým svým průměrem nad obzor.
Opravuji: ...při těch malých kruzích...
Před několika dny, Pavle, jsem si četl tu Tvou odpověď, o které hovoříš a došlo mi, že ses vyjádřil daleko srozumitelněji a přesněji. Drobet jsem to zvojtil, inu - nikdo není dokonalý. Nakonec ale - bylo to pokus, úvodem odpovědi již píšu, že to zrovna není můj šálek čaje.
Ale vždyť se nic neděje, Gandalfe, mně taky hned nedošlo, že první den se to slunce nemůže objevit hned celým svým průměrem, ale že mu to trvá právě ty zhruba 3 dny Tebou odhadnuté. Ale spolu jsme to dali dohromady, a to je na tom to dobré.
