Kapilární trubice o délce 1 m je na obou koncích zatavená. V této trubici je sloupec rtuti o výšce 0,2 m. Je-li trubice ve vodorovné poloze, je sloupec rtuti právě uprostřed trubice. Otočíme-li trubici do svislé polohy, posune se rtuť o délku 0,1 m směrem dolů. Určete tlak vzduchu v trubici, když je ve vodorovné poloze. Uvažujte, že hustota rtuti je 13 600 kg × m–3 a teplota je při tomto ději konstantní. Trubice má po celé délce stejný průřez S.
PS: Úloha je příkladem paradoxu, lidský mozek má snahu vnímat jev jako "podobnost", čili bychom předpokládali stejné chování u metrové tak u půlmetrové trubice, ovšem metrová trubice má 2x více rtuti a tak vyvolává 2x věší hydrostatický tlak, než ta o poloviční délce (pokud se všechny rozměry násobí stejně dvěma).
