To je sice pravda, ale současně s velikostí atomu roste jeho polarizovatelnost. Takže sice klesá elektronegativita, ale roste polarita vazeb díky indukovaným dipólům. Vspomeň si na sílu halogenvodíkových kyselin. Od chloru k jodu klesá polarita vazeb H-X, ale síla kyselin roste. A stejný efekt je i u chalkogenvodíků, kde shora dolů klesá pKa i pro disociaci do druhého stupně.
Takže K2Te bude silnější..ale já vždy nevím jak to poznat..pokud jsou tedy v kyselině kyslíky tak sílu lze poznat dle koncových kyslíků, pokud jsou to halogenové kyseliny tak se síla odvíjí podle tabulky od shora dolů roste...ale jak bych mohla mezi sebou například porovnat kyslíkatou kyselinu a halogenovidíkovou?
Těch podmínek, které určují sílu kyselin je víc. Záleží to na situaci molekulového orbitalu. Je to pěkně vidět u organických kyselin, kde substituce vodíku elektronegativním prvkem v řetězci mimo skupinu COOH výrazně ovliňuje sílu kyseliny.V zásadě platí, že čím je centrální atom elektropozitivnější, tím je kyselina silnější.
